Technika: Raytheon AN/SLQ-32


Raytheon AN/SLQ-32 je jeden z nejrozšířenějších systému pro povrchový elektronický boj na moři. Systém se vyvíjí již od sedmdesátých let minulého století a v současnosti je dále upgradován v rámci programu SEWIP. Všechny verze primárně fungují jako RWR (výstražný radiolokační přijímač) a dle verze obsahují i klamné cíle a aktivní rušení.

Oficiální název je AN/SLQ-32 Electronic Warfare Suite, avšak námořníky přezdívaný "slick-32", je systém elektronického boje určený pro lodě vyvinutý společností Raytheon Company of Goleta v Kalifornii. Původně AN/SLQ-32 měl jen doplnit systém AN/WLR-1, ale pak se usoudilo, že to bude samostatný systém a plně nahradí AN/WLR-1. V současnosti se jedná o nejrozšířenější EW systém v americkém námořnictvu a dále je nasazen i na lodí dalších států.

V roce 2016 bylo celosvětově nasazeno 234 systémů AN/SLQ-32 v šesti variantách, 126 systémů v americkém námořnictvu (CVN, DDG, CG, LCC, LHA, LHD, LPD a LSD), 17 na lodích americké pobřežní stráže a 91 na lodích 12 různých států.

Anténní modul (V)2 a sidekick rušící anténa (spodní část na zábradlí)

Samotný systém byl vyvíjen modulárně, tak, aby se jednotlivé části mohly jednoduše upgradovat na novější hardware/software nebo na jinou verzi.

Verze

AN/SLQ-32(V)1 - pasivní zařízení typu ESM, které poskytuje varování, identifikaci a určení směru hrozby. Zaměřuje na pásma vyšších frekvencí, ve kterých pracují naváděcí radary střel a letadel. Instalováno hlavně na fregaty a menší plavidla.

AN/SLQ-32(V)2 - nejpoužívanější typ, stejný jako (V)1, ale kromě navádějících radarů je schopný detekovat a identifikovat i různé přehledové radary. Instalováno na fregaty, torpédoborce (destroyer) a velké lodě pobřežní stráže. Tento systém je používán i ve spojení se střelami Harpoon.

AN/SLQ-32(V)3 - jedná se o verzi 2 rozšířenou o schopnosti elektronického útoku (ECM) za použití aktivního rušení schopné rušit několik hrozeb zároveň. Instalováno na křižníky (cruiser), bitevní lodě (battleship), velké obojživelné lodě (large amphibious ships) a důležitých zásobovacích lodí.

Přehled modulů pro (V)3.

AN/SLQ-32(V)4 - navrženo speciálně na použití na letadlových lodích, kde jsou větší vzdálenosti mezi jednotlivými moduly.

AN/SLQ-32(V)5 - Jedná se o verzi 2 rozšířenou o systém aktivního rušení "Sidekick". Navrženo jako reakce na tzv. Stark incident (útok radarem naváděnou střelou Iráckým letadlem dne 17.5. 1987). Oproti verzi 3 je verze 5 kompaktnější a lze ji tak umístit i na menší plavidla, kam se verze 3 nevejde, např. třída Perry FFG.

AN/SLQ-32C(V)6 - verze vycházející z upgradovacího programu SEWIP, v podstatě přináší vylepšení všeho, antén, elektroniky, zpracování signálu, lepší přizpůsobení současným hrozbám, integrace s jinými systémy pro protiopatření. Tento systém byl prvně testován v prosinci 2017 na USS Freedom.

AN/SLQ-32(V)7 (SEWIP B3) - nová verze, na které pracuje hlavně Lockheed Martin ve spolupráci s Raytheon. Tato verze by měla přinést vylepšení ve všech směrech a první testy jsou plánované pro rok 2019.

V současnosti je v běhu primárně upgradovací program SEWIP Block 2 v rámci které Lockheed Martin upgraduje SLQ-32(V)2. Vylepšení se dočkají hlavně antény, interface a integrace do globálního lodního ovládání EW.

Design a návrh

Celý systém se skládá z několika modulů. Základním modulem je anténní modul, který každý pokrývá 180° a při použití dvou, jeden na každé straně lodě, dostaneme pokrytí 360°. Verze 1 obsahuje jen Band-3 antény (5-20 GHz), kde dvě antény po stranách, každá pokrývající 90°, jsou určeny pro určení směru příchozího signálu (DF - direction finding) a jedna semi-omni anténa uprostřed pokrývající 180° pro určení frekvence (IFM - instantaneous frequency measurement).  Ve verzích 2 a 3 přibyly Band-2 antény a samostatný modul s Band-1 spirálovou anténou (pokrývající 360°, určeno pro nízké frekvence), obě s celkovým pokrytím 250 MHz až 20 GHz. Verze 3 má pak i vysílací anténu pro rušení pro pásmo 5-20 GHz.

Mikrovlnné čočky - Multibeam Receive Antenna.

Antény pro Band-2,3 používají tzv. lens-fed multibeam array přijímače, kde signál z konkrétního úhlu je pomocí koaxiálních kabelů přiveden na čočku, ve které se signál fokusuje na konkrétní DF přijímač. Výhodou je, že fokusování čočkou je nezávislé na frekvenci a proto určení směru je stejně přesné pro všechny měřené frekvence. Následně porovnáním výstupů z DF přijímačů z různých úhlů dostaneme směr příchodu signálu. Dodejme, že IFM a DF pracují paralelně.

Dalším modulem je skříň s elektronikou, ve které probíhá veškeré zpracování dat, analýza a jiné. Na ten je napojena i konzole operátora, která je standardně umístěna v CIC (Command Information Center) místnosti. V případě verze 5 jsou součástí systému i samostatné rušící antény "Sidekick ECM."

V případě verze 4 je rozdíl hlavně ve vnitřním vybavením, kde koaxiální kabely jsou nahrazeny optickými kabely z důvodu velkých vzdáleností mezi anténami a skříní s elektronikou.

Systém čoček je používán i pro rušení, kde je rušící signál z řídící vysílače rozdistribuován do několika výstupů, které jsou zesíleny v TWT (traveling wave tubes) trubicích napájených vysokým napětím. Tímto se dosáhne silného rušení s poměrně malým zařízením (v případě Sidekick).

Operační schopnosti

Celkově systém poskytuje pokrytí 360°, frekvenční pokrytí 5-20 GHz pro (V)1 a 250 MHz-20 GHz pro (V)2 a vyšší. V případě rušení je systém schopný rušit na frekvencích 5-20 GHz. Celý systém se může chlubit v podstatě 100% účinností detekce signálu představujícího potenciální hrozbu.

V případě nějakého signálu, AN/SLQ-32 paralelně určí směr příchodu a amplitudu signálu pomocí DF přijímače a frekvenci signálu z IFM. Tato data jsou pak předána k tzv. předvýběru (presortu), který provádí korelaci směru signálu a frekvence a zároveň z časového měření sleduje trasu signálu. Tyto informace pak umožňují určit, zda se jedná o známý signál, resp. ze známého vysílače nebo se provede hloubková analýza signálu.

V případě hloubkové analýzy přijde na řadu procesor, který spočítá frekvenci opakování pulsu (PRF), periodu a další vlastnosti. Tyto vlastnosti jsou pak porovnány s databází známých vysílačů umístěné  v paměti, což umožní určit, jestli jde o vysílač spojeneckého nebo nepřátelského zařízení. Při shledání hrozby pak může vyslat varovný signál.

V případě rušení AN/SLQ-32 je schopný rušit několik signálů zároveň ve dvou různých módech, opakovač (repeater) - vracím stejný ale např. zpožděný signál a tím mate svou vzdálenost pro nepřátelský radar; transpondér (transponder) - vysílá zpožděný a modulovaný signál s cílem zmást svou polohu v azimutu.

Již od verze 1 může být AN/SLQ-32 napojený přímo na MK-36 klamný vypouštěcí systém (Decoy Launching System) nebo nověji integrovaný se systémem NULKA. Systém může být plně automatický, poloautomatický nebo řízen ručně operátorem.

Důležitými vlastnosti jsou, rychlá detekce (zpravidla je např. nepřátelské letadlo detekováno dříve, než samo detekuje loď), rychlé zpracování (určení hrozby, zvláště v případě protilodních střel, se musí provést rychle a následně co nejrychleji spustit příslušná protiopatření) a rozhodnutí o protiopatření.

Odkazy, dokumenty, galerie

Více informací lze najít na následujících odkazech:

Leave a Reply