Technika: Lockheed Martin/BAE Systems Nulka

Systém Nulka je námořní ECM protiraketový systém používající aktivní klamné cíle (decoys), které imitují pohyb lodě a jeho radarovou signaturu a tím odlákají radarem naváděné protilodní střely (anti-ship missile - ASM) bezpečně mimo chráněnou loď nebo více lodí. Jedná se o systém navržený v Austrálii a vyráběný v australsko-americké spolupráci. Samotný název pochází z jazyka australský domorodců - Aboridžinců a v překladu znamená "rychlý".

Koncept systému Nulka pochází již ze sedmdesátých let a byl vytvořen ve výzkumné organizaci australské armády (Defence Science and Technology Organisation). V roce 1986 pak došlo k podpisu dohody Austrálie a USA o společném vývoji a výrobě. Celý systém dává dohromady australská pobočka BAE Systems (dříve se jednalo o AWA Defence Industries), dále Lockheed Martin dodává vnitřní elektroniku pro elektronický boj a vyrábí vypouštěč pro US Navy a americká společnost Aerojet Inc. dodává raketové motory.

Samotná výroba byla zahájena v roce 1996 a plná produkce se rozjela v roce 1999. V roce 2010 byl systém Nulka nainstalován již na více než 150 lodí a bylo vyrobeno více než 1000 projektilů. Nulka slouží v australském, kanadském a americkém námořnictvu.

Design a návrh

Jak již bylo řečeno v úvodu, jedná o protiraketový lodní systém, který se skládá ze dvou základních částí. První částí je vypouštěcí zařízení, které je namontované na samotné lodi. Australské námořnictvo a americká pobřežní stráž používají samostatný vypouštěcí modul nebo v případě amerického námořnictva se jedná o integrovaný vrhač Mark 36 SRBOC. V roce 2012 pak Lockheed Martin otestoval nový vypouštěcí modul Extensible Launching Systém.

Druhou částí je pak vlastní klamný cíl, ve formě rakety, který je hermeticky uzavřen v kapsli, ve které je vystřelen/vržen. Hermetické uzavření v kapsli umožňuje dlouhou životnost klamného cíle i v případě agresivních povětrnostních podmínkách na moři.

Test systému Nulka na USS America

To, co je nejvíce unikátní na systému Nulka, je design vlastního klamného cíle. Jedná se o zařízení, dá se říci raketu, s vektorově řízeným raketovým motorem na tuhé palivo, který je navržen tak, že se umí vznášet na jednom místě a pohybovat se dle naprogramované dráhy tak, aby to věrohodně napodobovalo pohyb lodě. Další důležitá schopnost je velice rychlý zážeh.

Samotná EW elektronika klamného cíle zahrnuje vyhledávat radarového signálů (seeker), který vyniká výbornou ziskovostí a vlastního vysílače, který vysílá imitaci odraženého signálu, která je však zesílená vůči opravdovému odrazu tak, aby se Nulka stala "přitažlivější" pro radarem naváděnou střelu. Vyhledávač i vysílač pracují v širokém frekvenčním pásmu a jsou schopny reagovat i proti nejmodernějším střelám. Přirozeností je i integrovaná samostatná jednotka na zpracování signálů a jejich vyhodnocení.

Operační schopnosti a fungování

Samotný systém Nulka může pracovat zcela samostatně a automatizovaně, nebo může být ovládán lodním EW systémem nebo systémem pro řízení zbraní. V případě detekce radarem naváděné protilodní střely nebo více střel se nejdříve určí směr, ze kterého letí střely a společně s daty o pozici lodě se předá procesoru DLP (Decoy Launch Processor). DLP následně stanoví, nejvýhodnější vypouštěč/vrhač a navrhne optimální dráhu pro pohyb klamného cíle. Tyto letová data jsou nahrána na samotný klamný cíl, který se ihned se vypustí.

Již při vypouštění je aktivován vyhledávač signálů ASM ve vlastním klamném cíli, který se pak pohybuje dle nastavené dráhy. Po vypuštění se klamný cíl stává zcela autonomní a nezávislý na pohybu lodě/flotily. Další výhodou je, že takto může fungovat jeden klamný cíl i proti více střelám najednou a je schopný svést většinu moderních radarem řízených střel.

Klíčovou vlastností je pak rychlost celého systému. Tedy čas od detekce střely po vypuštění klamného cíle je velice krátký, to obnáší rychlý přenos dat a velice rychlý vypuštění a zážeh. Další výhodou je, že systém je schopný velice spolehlivě fungovat i za velice nepříznivého počasí. Testy také ukazují velmi vysokou úspěšnost klamného cíle a samotná konstrukce poskytuje velice přesný pohyb tak, jak byl naplánovaný. Přirozeností je také plné 360° pokrytí kolem lodě.

Nasazení

Jak již bylo řečeno, systém Nulka byl v roce 2010 nasazený na více než 150 lodí, namátkou třeba na Arleigh Burke DDG, Ticonderoga CG, Oliver Hazard Perry FFG (Australian Adelaide Class FFG), San Antonio LPD, Whidbey Island LPD, Bertholf, ANZAC FFH and Iroquois DDG. Dále na všech křižnicích a torpédoborcích US Navy, které mají integrovaný systém AEGIS. Další instalace byla plánovaná pro nové australské torpédoborce třídy Hobart a třídu vrtulníkových výsadkových lodí Canberra a v případě US Navy na letadlové lodě třídy Nimitz.

Poslední zprávy o použití systému Nulka se objevily ve spojitosti s konfliktem v Jemenu. Zde systém Nulka dvakrát použil raketový torpédoborec USS Manson, při vypuštění dvou protilodních střel povstalci proti lodím USS Ponce a USS Nitze [1]. Jestli klamné cíle systému Nulka opravdu zmátly vypálené střely nebo ne není jasné.

Odkazy, dokumenty, galerie

Leave a Reply